Sir Hughie Idwal Edwards, VC, KCMG, CB, DSO, OBE, DFC(1.8.1914 – 5.8.1982)
Air Commodore Sir H. I. Edwards, byl jedním ze tří australských nositelů vyznamenání Victoria Cross, což je nejvyšší vyznamenání za chrabrost tváří v tvář nepříteli, udělované občanům Velké Británie a Commonwealthu, sloužících v ozbrojených složkách. Toto vyznamenání získal jako pilot Bomber Command, v roce 1941, za své neohrožené velení při bombardovacím náletu na přístav v Brémách. Bylo to jedno z nejvíce bráněných německých měst. Stal se tak nejvýše vyznamenaným Australanem během 2. sv. války.
Narodil se ve Fremantlu, v Západní Austrálii. Do Royal Australian Air Force vstoupil v roce 1935 a o rok později byl povolán ke krátkodobé službě u Royal Air Force. U RAF posléze sloužil celou dobu 2. sv. války. Po válce mu byl změněn status na délesloužícího a H. I. Edwards pokračoval v kariéře důstojníka RAF i po válce. Službu ukončil v roce 1963 v hodnosti Air Commodore. vrátil se do Austrálie, kde se stal roku 1974 guvernérem Západní Austrálie.
Život a kariéra:
Hughie I. Edwards se narodil ve městě Fremantl, ve státě Západní Austrálie dne 1. srpna 1914. Jeho rodiče, Hugh a Jane Edwardsovi pocházeli z Walesu a do Austrálie přijeli v roce 1909. Hughie I. Edwards vystudoval White Gum Walley School a Frematle Boy´s School a začal pracovat jako úředník přepravy. Také se stal příslušníkem Fremantle Garrison Artillery v hodnosti vojína. V roce 1935 byl vybrán pro pilotní výcvik u RAAF, který absolvoval v Point Cook. Po výcviku byl jako krátkodobě sloužící povýšen do hodnosti Pilot Officer a převelen k RAF. první jednotkou u které sloužil, byla 15. bombardovací peruť RAF a v březnu 1937 se stal adjutantem velitele u 90. perutě RAF, která operovala s bombardéry Bristol Blenheim.
v srpnu 1938 pilotoval edwards Blenheim poblíž skotských hranic, když se ve výšce 2300 metrů dostal do silné bouře. když se křídla pokryla námrazou a letoun se propadl do 1600 metrů rozkázal svému navigátorovi a palubnímu střelci aby vyskočili. Ve výšce 230 metrů se konečně podařilo vyskočit i jemu, ale padák se zapletl do anteny vysílačky. Při následné havárii utrpěl poranění hlavy a těžkou zlomeninu nohy, kterou zachránila jen rozsáhlá operace. Kvůli této nehodě byl uznán letu neschopným až do dubna 1940, kdy byl přiřazen k 139. peruti RAF. To už se schylovalo k válce…
Druhá světová válka:
V květnu 1941 se stal velitelem 105. bombardovací perutě RAF, když její velitel byl zabit při náletu na lodě u Stavangeru. V této době prováděla peruť denní operace proti cílům v Německu a nad okupovaným územím. Jako prvořadé cíle byly určeny nepřátelské lodě, loděnice, elektrárny, různé továrny, lokomotivy a seřaďovací nádraží. 15. června 1941 vedl Edwards šest Blenheimů s cílem nalézt nepřátelské lodě a brzy spatřil konvoj osmi nákladních lodí kotvících blízko Haagu. Okamžitě v nízké výšce zaútočil a podařilo se mu zapálit loď o výtlaku 4000BRT. Za tento čin byl vyznamenán Distinguished Flying Cross (DFC).
4. července 1941 velel W/Cdr H. I. Edwards, DFC dennímu náletu 12 Blenheimů proti přístavu v Brémách, což bylo jedno z nejvíce bráněných měst Německa. Tato operace dostala název „Wreckage“. Edwardsova skupina útočila ve výšce 15 m a jen těsně přelétávala telegrafní sloupy a stožáry vysokého napětí. bombardéry úspěšně prolétly zuřivou protiletadlovou palbou a vyhnuly se i balónovým barážím, ale další palba flaku z přístavu sestřelila čtyři z útočících bombardérů. Zbylé letouny se pod velením W/Cdr Edwrdse, který byl také zasažen, vrátily bezpečně zpět do Anglie. Jeho odhodlání a velitelské schopnosti mu za tuto akci vynesli udělení Victoria Cross (VC).
Plná citace k udělení VC byla zveřejněna v novinách London Gazette 22. července 1941:
Air Ministry, 22. července 1941
ROYAL AIR FORCE
Král je nesmírně potěšen, že může udělit Victoria Cross níže uvedenému důstojníkovi, jako uznání pozoruhodného projevu statečnosti:
Sloužící Wing Commander Hughie Idwal Edwards, D.F.C.,(39005), 105. peruť RAF
Wing Commander Edwards, ačkoli handicapovaný fyzickou stránkou po těžké nehodě, opakovaně projevil svou statečnost při plnění rozkazu bombardovat z nízké výšky velmi silně bráněný objekt.
4. července 1941velel velmi důležitému útoku na přístav v Brémách, jednomu z nejvíce bráněných měst v Německu. tento útok byl proveden za denního světla, kdy nebylo možné se skrýt v mracích. Během přiblížení k německému pobřeží bylo spatřeno několik nepřátelských plavidel a Wing Commander Edwards pochopil, že jejich přílet již bude oznámen a obrana přístavu bude uvedena do pohotovosti. I přes tuto nešťastnou okolnost neohroženě provedl svou formaci 50 mil vnitrozemím k cíli, letíc jen o něco výše než 50 stop nad zemí. Podlétali stožáry vysokého napětí, přelétali telegrafní sloupy a nakonec podlétaly mezi balónovou baráží. Při přiblížení se k Brémám se setkali s hustou palbou. Všechny letouny byly zasaženy a čtyři dokonce sestřeleny. I přesto provedl velice úspěšný útok a poté se velice zkušeně a chladnokrevně se zbývajícími letouny stáhnul aniž by ztratil další stroj.
Během provedení této operace, kterou osobně naplánoval s plným vědomím risku a důsledky, Wing Commander Edwards prokázal vysoký standard statečnosti a odhodlání.
V červenci 1941 se Edwards přemístil s perutí na ostrov Malta s rozkazem, napadat lodní dopravu nepřítele mezi Tripolisem a Benghází. Jednotka zůstala ve Středomoří až do října, kdy se vrátila zpět do Británie. Poté se zúčastnil mise po Spojených státech amerických a v lednu 1942 byl jmenován velitelem Operační výcvikové jednotky (OTU). K operačnímu létání se vrátil 3. října 1942, kdy znovupřevzal velení jeho „staré“ 105. perutě RAF. Ještě předtím se, ale stačil oženit s Cherry Kyrle "Pat" Beresfordovou. A později se stal otcem syna Anthonyho a dcery Sarah.
6. prosince 1942 provedl Edwards denní nálet na továrnu Philips v Eindhovenu. Navzdory silné obraně britské bombardéry úspěšně zničily nebo poškodily velké množství továrního zařízení a umlčely dvě protiletadlová postavení. Někteří z letců, kteří se účastnili tohoto náletu bylo, vyznamenáno včetně Edwardse, který byl vyznamenán řádem Distinguished Service Order (DSO). Stal se tak prvním leptcem, který ve 2. sv. válce získal Victoria Cross, DSO i DFC. V únoru 1943 byl povýšen do hodnosti Group Captaina a převzal velení nad bombardovací základnou Binbrook, kde navzdory svému vysokému postavení se dál účastnil bombardovacích náletů.
S blížícím se koncem války v Evropě, odjel G/C Hughie I. Edwards VC, DSO, DFC do Pacifiku na Ceylon, kde se stal velitelem bombardovacích operací. V lednu 1945 se pak stal členem hlavního štábu South-East Asia Command (SEAC), kde sloužil až do konce války.
Poválečné období:
V RAF zůstal Hughie I. Edwards až do 30. září 1963, kdy v hodnosti Air Commodor odešel do výslužby. Vrátil se zpět do Austrálie, kde působil nejdříve v obchodní (Australian Representative for Selection Trust) a posléze i v politické sféře. V té době byl také podruhé ženatý, neboť jeho první žena Cherry zemřela roku 1966. V roce 1974 se stal guvernérem Západní Austrálie, přísahu složil 7. ledna 1974 a v říjnu toho roku byl povýšen do šlechtického stavu. Stal se Rytířem řádu Sv. Michala a Sv. Jiří (Knight Commander of the Order of St. Michale and St. George – KCMG).
Sir Hughie Idwal Edwards, VC, KCMG, CB, DSO, OBE, DFC zemřel náhle při cestě na kriketový zápas, dne 5. srpna 1982. Při státním pohřbu byl pochován na hřbitově Karrakatta v Perthu. jeho Victoria Cross, je vystaven v australském válečném muzeu a 26. listopadu 2006 byla odhalena jeho socha, coby letce, na King Square ve Fremantlu.
